Freudenštejn a jáchymovská mincovna

zřícenina pozdně gotického hradu a renesanční mincovna

Poloha:	na ostrohu nad Jáchymovem (okr. Karlovy Vary)
Majitel:	??
Uživatel:	??
Expozice:	mincovna: expozice regionálních dějin, expozice 3. odboje
Otevřeno:	hrad: vstup volný mincovna: ??
Prohlídka:	samostatně
Vstupné:	??
Doprava:	mapa KČT 1: 50000 č. 4 "Krušné hory - Klínovec a Karlovarsko", čtverec D2
Prameny:	Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
Datum návštěvy:	1.10. 2000

Pozdně gotický hrad postavil asi v letech 1516-17 na pravidelném půdorysu pro Štěpána Šlika stavitel Jan Münnich. Hrad měl sloužit k ochraně a kontrole jáchymovského revíru. V roce 1525 byl obsazen a poškozen vzbouřenými horníky. Roku 1548, jako trest za účast Šliků ve stavovském povstání, byl zkonfiskován a stal se královským majetkem, při té příležitosti byl komisí shledán špatný stav. Při obležení města vojsky švédského generála Banera roku 1639 byl zničen a ponechán svému osudu, udržovány byly pouze věže - severní sloužila jako hláska a jižní jako prachárna.
V roce 1861 bylo vysazené členité horní patro severní věže nahrazeno dnešním romantickým patrem a kuželovou střechou. V 60. letech 20. století věž vyhořela a do současné podoby byla upravena v nedávné době, kdy byla také napříč hradním areálem postavena nová silnice.

Na čelní straně přehradil široký ostroh šíjový příkop, za nímž byl snad dodatečně vyhozen moutný val přiléhající k čelní hradbě. Hrad představoval obdélnou dispozici s minimálně dvěma, pravděpodobně však čtyřmi okrouhlými věžemi v nároží. Z nich se zachovaly dvě - severní a jižní. Z obvodové hradby se zachoval pouze krátký úsek při severní věži. Okenní otvor v úrovní prvního patra napovídá, že se v těchto místech k hradbě přikládala nějaká stavba, její podobu a rozsah však neznáme. Ve středu severovýchodí strany je plány z 19. století doloženo rozměrné stavení. V jihovýchodním nároží dosud existují dva valeně zaklenuté sklepy, které náležely dalšímu Freudenštejnu hradní zástavby.
Severní nárožní věž stojí doposud v plné výši čtyř pater, poslední z nich je v dnešní podobě dílem úprav v roce 1861. Původní vysazené patro bylo opatřeno malými arkýři a kryto vysokou střechou s lucernou. Věž byla vybavena úzkými střílnovitými otvory. Nižší jižní věž byla původně ve spodní části otevřena do nádvoří, teprve dodatečně, nejspíše v 16. století, byl vysoký otvor zazděn.

Freudenštejn

půdorys