[HLAVNÍ STRÁNKA]

Obřany
(okr. Brno - venkov)
zbytky zdiva gotického hradu




Poloha: na ostrožně nad Těsnohlídkovým údolím poblíž Bílovic nad Svitavou (okr. Brno venkov)
Majitel: ??
Uživatel: ??
Otevřeno: vstup volný
Doprava:
  • vlak i bus 3 km (Bílovice nad Svitavou - z nádraží cca 500 m k mostu přes Svitavu, odtud 2 km na rozcestí Těsnohlídkovo údolí, dále 0,5 km na hrad)
  • parkoviště - stejně jako vlak/bus nebo:
    2 km (na krají silnice Brno - Líšeň > Ochoz u Brna, rozcestník Kopaniny, odtud 0,5 km na rozcestí Šumbera, vyhlídka, dále 1,5 km na hrad
  • mapy KČT: č. 85 "Okolí Brna - Svratecko" nebo č. 86 "Okolí Brna - Moravský kras" -
    doporučuji č. 86 dotisk z r. 2000, kde je zachycena modrá značka (Těsnohlídkovo údolí - hrad Obřany - Šumbera, vyhlídka), která na č. 85 z roku 1998 chybí
Prameny:
  1. Lubomír Konečný: "Dosavadní výsledky archeologického průzkumu hradu Obřan u Brna" in Archaeologia historica 2, Musejní spolek v Brně, Regionální museum Brno, Brno 1977
  2. Rudolf Procházka: "Od Obřan k Novému hradu" in "Castellologica bohemica 4", Archeologický ústav AV ČR, Praha 1994
  3. Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996
  4. Tomáš Durdík, Pavel Bolina: "Středověké hrady v Čechách a na Moravě", Argo, Praha 2001
  5. Miroslav Plaček: "Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí", Libri, Praha 2001
Datum návštěvy: 3.6. 2001 - velmi nepříznivé světelné podmínky - ostré sluneční světlo vytvářelo velké kontrastní rozdíly světlých a tmavých ploch, které se prostě nedaly fotit. Na kvalitě snímků se nepříznivě projevily i stíny vrhané hustým porostem.


přehled dějin
Za věrné služby králi Václavu I. získal Přibyslav z Křižanova území při řece Svitavě severně od Brna, roku 1240 se poprvé psal po vsi Obřanech. Dědil po něm jeho zeť Boček ze Zbraslavi, jehož synu Gerhartu (Heraltovi) staré sídlo přímo uprostřed osady již přestalo vyhovovat. Náhradou za něj si na strategickém místě ovládajícím obchodní cestu údolím řeky Svitavy postavil někdy v sedmdesátých letech 13. století nový hrad stejného jména. Hrad musel být z valné části hotov nejpozději roku 1278, kdy se po něm Gerhard poprvé psal.
Gerhard byl jedním z důvěrníků krále Přemysla Otakara II., v neklidné době po jeho smrti však patřil k zemským škůdcům, kteří si vydržovali ozbrojené družiny a ohrožovali provoz na cestách. Za to byl roku 1281 spolu se známým Milotou z Dědic uvězněn saským vévodou Albertem. Po královské amnestii roku 1283 patrně opět řádil nejspíše až do roku 1286, kdy při pobytu Václava II. v Brně likvidoval Záviš z Falkenštejna okolní střediska protikrálovského odboje. V únoru téhož roku složil Gerhard do rukou krále Václava sliby věrnosti, zavazuje se rozpustit své lidi a současně žádá o navrácení dobytých hradů, měst a vsí. Obřany byly tehdy také dobyty či obsazeny, pravděpodobně však bez významnějších škod, alespoň ve zříceninách hradu nebyly nalezeny stopy po škodách způsobených dobytím a následnou obnovou. Gerhardovi byl hrad i další majetek ponechán výměnou za příslušné, které dodržoval až do své smrti roku 1291.
Gerhardův syn Smil stál roku 1307 na straně Jindřicha Korutanského a získal tehdy odměnou úřad moravského podkomořího. Jeho sympatie se obracely spíše směrem do Rakous, po nástupu krále Jana Lucemburského stál stejně jako jeho otec v opozici proti králi. Roku 1312 byly při tažení krále Jana proti odbojníkům dobyty mimo jiné nedaleké Boskovice, zda došlo i na Obřany nevíme, jisté však je, že Smilovi byl konfiskován majetek. Smil pravděpodobně před královským hněvem uprchnul do Rakous, kde někdy následujícího roku umírá.
Obřany se dostaly do rukou Jindřicha z Lipé. Nová posádka hradu svými výpady opět poškozovala brněnský obchod a tak roku 1315 či 1316 využili Brňané vzpoury Ronovců, kdy byl Jindřich z Lipé v nemilosti, a trestná výprava městské hotovosti hrad dobyla a rozbořila. Panství samotné bylo navráceno Jindřichu z Lipé nejspíše až v rámci mírových dohod roku 1318, zbořený hrad však již nebyl obnoven, což si mohli dát brněnští měšťané, kterým byl hrad jistě trnem v oku, za podmínku naplnění mírové smlouvy.


popis
Do nedávné doby nebyla poloha hradu známa, badatelé jej hledali v bezprostřední blízkosti Obřan či přímo v nich. Teprve roku 1957 byla zřícenina objevena a na přelomu 60. a 70. let jednoznačně ztotožněna s hradem Gerharda z Obřan. Od té doby zde probíhal důkladný archeologický výzkum.
Před vlastním hradním jádrem je od zbytku ostrožny na východě asi 12 metrů širokým příkopem odděleno cca 40 metrů dlouhé předhradí. Od jádra na západě jej odděloval další o něco užší (cca 8 metrů) příkop. Bližší podoba předhradí je doposud neznámá, nejvýraznějším zbytkem je široká zeď po celé délce jižní strany na obou koncích pravoúhle zalomená. Pravděpodobně šlo o podezdívku vyrovnávající terén pro zástavbu předhradí, které mohlo být smíšené konstrukce s převažujícími lehčími materiály jako je dřevo či hlína. Uprostřed plochy předhradí je přirozeným utvářením terénu mírně vyvýšený hřeben.
Vlastní jádro mělo tvar k západu se zužujícího lichoběžníka o délce 42 metrů a šířce 27 metrů na východě a 20 metrů na západě. Před východním čelem byl do širokého oblouku rozepjat několikrát zalamovaný oblouk parkánové hradby, která se krátkými příčnými zdmi přimykala k severní a jižní obvodové hradbě jádra. Na severu byl v sousedství vstupu do vlastního jádra styk parkánu s obvodovou hradbou zesílen drobnou čtverhrannou věží. Přes čelní příkop vedl do parkánu z vyvýšeného hřebene předhradí dřevěný most podpíraný kamenným polopilířem vystupujícím z hradby do příkopu. Od něho vedla k bráně do jádra cesta dlážděná velkými kameny. Těsně před bránou jádra stojí v severní části parkánu kamenné základy dřevěné budovy snad řemeslnického účelu.
Do čelní asi 2 metry silné hradby jádra je zavázána okrouhlá věž o průměru 10 metrů, jejíž necelé tři metry silné zdi ponechávaly vnitřní prostor dostatečné velikosti, aby mohl být využíván i k obytným účelům. Severně od věže prolomila hradbu vstupní brána, po jejíchž obou stranách zůstaly zachovány na původních místech zešikmené kamenné patky. Její klenba byla sestavena z cihel, které si podržely vazbu i po zřícení. Nad průjezdem byla strážnice, nalezený fragment zdiva navozuje i domněnku že zde mohla být i hradní kaple. Před bránou nebyl žádný příkop, takže nebylo zapotřebí padacího mostu, což s určitostí potvrzuje cesta dlážděná rozměrnými kameny vedoucí od vstupu do parkánu až k bráně.
Zástavbu jádra tvořily dva trakty podél severní a jižní hradby. Prostor mezi nimi byl zarovnán a vymazán maltou jako cesta. Jižní trakt je rozdělen příčkami na tři prostory. Východní z nich je sklepem několikapodlažního paláce, který převyšoval zbytek jižního traktu, od něhož se také odlišoval vyšší tloušťkou zdí. Vstup do sklepení byl veden z nádvoří širokým portálem přístupným uličkou vylámanou ve skále. Mezi palácem a věží byl přístavek, který snad zajišťoval vertikální komunikaci. Severní trakt byl obdobně rozdělen na tři prostory, o kterých se předpokládá hospodářské využití. Nejlépe zachovaná střední místnost sloužila zřejmě k ubytování služebnictva a posádky. V západní místnosti byla do skály zasekaná pečlivě upravená cisterna čtvercového půdorysu se zaoblenými rohy. Dešťová voda do ní byla sváděna přes písečný filtr ze střech severního traktu.
Hrad tak jak byl popsán nevznikl celý v jedné fázi. V průběhu stavby došlo pravděpodobně ke změně projektu, o čemž svědčí především situace v prostoru severního traktu a vstupní brány. Pod bránou probíhá 2 metry silné základové zdivo, které se právě zde lomí k severoseverozápadu a pokračuje až k obvodové hradbě jádra. Že jde opravdu o změnu projektu a ne o přestavbu poškozeného hradu potvrzuje již zmíněná absence stop takovýchto poškození.
Uvedená základové zdivo bylo postaveno z místního načervenalého kamene, stejně jako bergfrit a základové zdivo v severní části hradu. Tato část hradu byla nejspíše postavena nejdříve z materiálu získaného úpravami skalního hřebene. Ostatní stavby byly vystavěny již z jiných materiálů.
Těsně pod patou ostrožny stávala podhradní osada, ke které náležel i rybník zatápějící velkou část dnešního Těsnohlídkova údolí. Na náhorní planině východně od hradu odhalil archeologický výzkum středověkou vápenkou se stopami výrobních i obytných objektů v okolí.
Díky své krátké existenci nepřesahující polovinu století neprošel hrad v Obřanech žádnou výraznější přestavbou a proto je dobře dochovanou názornou ukázkou jak vypadal šlechtický hrad rozvinuté varianty bergfritového typu. Hrad však ještě neřekl své poslední slovo a případné pokračování archeologického výzkumu může přinést ještě mnoho podnětných informací.

půdorys

podle Lubomíra Konečného
podle Lubomíra Konečného, doplnil P. Bolina


ikonografie

není k dispozici


fotoalbum
předhradí

010603-002
pohled od západu přes čelní příkop

podezdívka jižní strany předhradí

010603-004
jihovýchodní nároží podezdívky
010603-005
vnější líc východní části
010603-006
vnitřní líc východní části

010603-007
jihozápadní nároží
010603-008
odhalený vnější líc západní části


jádro

010603-013
obvodová hradba severně od vstupní brány
010603-031
západní část uličky mezi trakty jádra

parkán

010603-009-010
polopilíř vstupní brány s navazující hradbou
010603-038
jihozápadní nároží (J od paláce)

010603-003
čelní pohled na polopilíř vstupní brány
010603-011
amorfní zdivo hradby nad severním koncem příkopu
010603-012
zbytky zdiva v severní části parkánu

bergfrit

010603-016
vnější líc zdiva při vstupní bráně jádra
010603-039
suťový kužel od západu

vstupní brána

010603-018
jižní bok průjezdu s patkami
010603-020-021
průjezd s patkami portálu
010603-019
severní bok průjezdu s patkami

010603-015
kout obvodové hradby severně od vstupní brány jádra
010603-022
část ostění brány

jižní trakt
západní místnost

010603-033
nádvorní líc západní místnosti

střední místnost

010603-034
severozápadní kout
010603-036
severní část východní stěny
010603-037
jižní část východní stěny
010603-017
vnitřní líc západní stěny východní místnosti
východní místnost

010603-040
jihovýchodní nároží
010603-042
jihovýchodní kout interiéru
010603-043
severovýchodní kout
010603-041
SZ kout se zbytky vstupu

010603-044
vnější líc východní zdi
(severní část)
010603-045
vnější líc východní zdi
(jižní část)

severní trakt

010603-023
vnější líc východní stěny
010603-032
nádvorní líc západní místnosti
010603-030
cisterna na vodu
010603-028
vyzděná dutina cisterny

střední místnost

010603-024
jihovýchodní kout interiéru
010603-025 - 026
jihozápadní kout interiéru
010603-027
vnější líc nádvorní stěny

© 2001, 2002Zany