Říčany

Říčany
zřícenina gotického hradu

Poloha:	na ostrožně ve stejnojmenném městě (okr. Praha - východ)
Majitel:	??
Uživatel:	??
Otevřeno:	zřícenina = stále
Doprava:	bus, vlak 1 km, parkoviště 200 m
Prameny:	Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999 Dobroslava Menclová: "České hrady", Odeon, Praha 1976 CD-ROM August Sedláček: "Hrady zámky a tvrze české", ViGo agency, Praha 2000
Datum návštěvy:	1.11. 2000

dějiny hradu

Hrad založil ve druhé polovině 13. století Ondřej ze Všechrom, který se po něm začal psát. V majetku pánů z Říčan zůstal hrad až do roku 1420, kdy byl na hradě Diviš z Říčan obležen husitskými vojsky. Po několika dnech se posádka vzdala a hrad přešel do rukou pražských měst. Po skončení husitských válek vystřídal hrad několik šlechtických majitelů, za kterých stále více klesal jeho význam. Poté, co jej koncem 15. století získali Trčkové z Lípy, byly Říčany ponechány svému osudu. Mezi lety 1544-50 získali Říčany Ostrovcové z Kralovic, v té době je hrad již uváděn jako pustý. Roku 1572 jsou Říčany prodány Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, jehož potomci je připojili k uhřiněvskému panství. Po porážce stavovského povstání bylo panství Albrechtu Janovi ze Smiřic zabaveno a roku 1623 jej od Albrechta z Valdštejna koupil Karel kníže z Liechtensteina. Knížecímu rodu patřilo až do roku 1945, kdy byl Liechtensteinům český majetek na základě Benešových dekretů vyvlastněn.

popis

Nepravidelně okrouhlý hrad stál na ostrožně obklopené dvěma rybníky. Celý areál hradu byl pohlcen městskou zástavbou, která z něj příliš nezanechala. Kromě novověce upravení studny se dochovaly vysoká torza dvou honosných staveb. Na východě je to nároží čtverhranné obytné věže, ke které se na obou dochovaných stranách připojovaly další budovy. Směrem k západu to dokládá výběh zdiva z nároží věže, k severu zase dodatečně vysekané kapsy pro stropní trámy zaniklé severní budovy.
Na západě stojí téměř v plné výši dvě stěny dvoupatrového lichoběžného paláce. Od jihu byl přistavěn ke staršímu křídlu, které vedlo od obytné věže, od severovýchodu na palác navazovala s ním současné budova, výběh jejíhož zdiva se dochoval v nádvorní fasádě paláce. Nad jeho plochostropým přízemím a prvním patrem měl sál zaklenutý třemi poli křížové žebrové klenby s krbem v severovýchodním koutě. První i druhé patro se do nádvoří obracely sdruženými okny se sedátky ve výklencích. Zříceniny hradu jsou veřejnosti volně přístupné.

půdorys