[HLAVNÍ STRÁNKA]

Starý Světlov
zříceniny gotického hradu

Poloha: na osamělém kopci nad obcí Podhradí (okres Zlín)
Majitel: ??
Uživatel: ??
Otevřeno: zřícenina = vstup volný
Doprava: bus 3 km (Luhačovice - Pozlovice) nebo 2 km (Provodov, Maleniska - odtud 500 m na Malenisko k poutnímu kostelu P. Marie a dále 1,5 km ke hradu)
parkoviště (i bus) 1,5 km (Provodov, Malenisko)
Prameny:
  1. Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996
  2. Jiří Kohoutek: "Hrady jihovýchodní Moravy", Archa, Zlín 1995
Datum návštěvy: 28.4. 2001


přehled dějin
První písemná zmínka o Světlovském hradě pochází z roku 1360, kdy jej drželi páni ze Šternberka, kteří tehdy ovládali také Lukov a Zlín. Postaven byl pravděpodobně o několik let dříve. Poté co Eliška ze Šternberka roku 1399 přibrala svého manžela Voka z Kravař za spoluvlastníka nastaly o vlastnictví hradu spory mezi příslušníky šterberského rodu. Hrad nakonec získal nejpozději roku 1417 Jaroslav ze Šternberka, který o tři roky později padl pod pražským Vyšehradem. Od roku 1423 držel hrad král Zikmund, který jej (stejně jako nedaleký Brumov) postoupil své manželce Barboře Celské, v jejíchž službách zde působil jako purkrabí obávaný válečník Pankrác ze sv. Mikuláše. Od něj roku 1449 vykoupili Světlov moravští stavové a postoupili jej čtyřem držitelům - Burianovi z Vlčnova, Zichovi z Lipiny, Jindřichu Mirkovi z Chlumu a Mikuláši Bystřicovi z Ojnic. V dalších letech se stal hrad opět předmětem sporů a kolem roku 1460 se stal pravděpodobně kořistí výbojného lukovského pána Matouše ze Šternberka. Za česko-uherských válek byl Světlov poškozen, zůstal však dále obydlen nejméně do 80. let 15. století. Tehdy si noví majitelé páni z Landštejna postavili přímo nad Bojkovicemi nový hrad stejného jména, dodnes stojící Nový Světlov, a starý hrad postupně ztrácel na významu. Když v roce 1517 získal celé světlovské panství Burian z Vlčnova, byl Starý Světlov uváděn již jako pustý.



popis
Oválné hradní jádro chránila několikrát zalamovaná plášťová hradba silná až 1,7 m, která až na pár zbytků zmizela. Za ní se na severní straně skrýval částečně podsklepený palác, jehož zbytky odkryl archeologický výzkum. V jižní části hradu byly nalezeny pouze zbytky dřevěncýh staveb. Kromě jižní strany obíhal celé jádro parkán rozšířený na východě, kde se z něj vstupovalo do jádra. Do parkánu samotného se vstupovalo na jihozápadě věžovitou bránou z předhradí mostem přes mohutný příkop s valem, který obklopoval celé jádro. Zbytky předhradí se dochovaly na táhlém hřebeni jihozápadně od jádra.


půdorys

půdorysný plán

rekonstrukce nejstaršího hradu

rekonstrukce stavu v 15. století



ikonografie
není k dispozici



fotoalbum

jádro

010428-029
okružní příkop s valem jižně od jádra

010428-034
rozvalený vnější líc západní části plášťové hradby

010428-035
vnitřní líc západní části plášťové hradby

010428-036
vnitřní líc severního nároží plášťové hradby

010428-037
plocha jádra od severu

010428-042
plocha jádra od východu

010428-043
jihovýchodní část jádra

010428-045
jádro od jihovýchodu

010428-046
okružní příkop mezi jádrem a předhradím

parkán

010428-028
vstupní část parkánu přes okružní příkop

010428-044
východní část parkánu v místě předpokládaného vstupu do jádra

010428-030
vnější líc parkánové zdi v místě vstupní brány z předhradí

010428-033
vnitřní líc parkánové zdi v místě vstupní brány z předhradí

010428-032
vnější líc západní parkánové zdi

zbytky paláce

010428-041
zbytky interiéru východní části paláce

010428-039
kout interiéru východní části paláce

předhradí

010428-031
pohled od severovýchodu

010428-047
pohled od východu

010428-049
čelní pahorek předhradí od jihovýchodu

010428-050
východní bok předhradí s cestou k jádru

© 2001 Zany