Úsov

celkový pohled na malbě z 19. století
 celkový pohled na konci 17. století
celkový pohled na malbě z 19. století celkový pohled na konci 17. století


Poloha: na ostrožně nad městem Úsov (okres Šumperk)
Majitel: město Úsov
Uživatel: Okresní vlastivědné muzeum Šumperk
Adresa: Zámecká 1, 78973 Úsov
telefon: 0648/435111
Expozice: - areál francouzského kastelu s válcovými věžemi
- lesnické, lovecké a přírodovědné sbírky
Otevřeno: duben, říjen: So, Ne, sv 9-16
květen - srpen: Út - Ne 8-17
září: Út - Ne 8-16
Prohlídka: s průvodcem (Č, A, N) 60 minut, nejvíce 45 osob
Vstupné: dospělí 40,- Kč; děti 20,- Kč; děti 3-6 let 10,- Kč; důchodci 30,- Kč
Doprava: autobus 500 m, vlak 4,5 km (Troubelice) nebo 8 km (Mohelnice)
parkoviště (osobní i bus) 100 m
Prameny:
  1. Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996
  2. Josef Bartoš a kol.: "100 let lesnicko-loveckého muzea v Úsově", Okresní vlastivědné muzeum Šumperk 1998
  3. Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vlastním nákladem, Plzeň 2000
Datum návštěvy: 26.6. 2000


Přehled dějin, popis
Hrad byl postaven králem Václavem I. či jeho synem Přemyslem Otakarem II. podle vzoru francouzských kastelů někdy v polovině 13. století, poprvé se připomíná v predikátu pánů ze Švabenic roku 1260. K severu obrácený oblouk zalamované hradby zesilovalo nejméně 7 doložených a více či méně zachovalých věží. Kromě čtverhranné branské věže v jihovýchodním nároží měly všechny ostatní okrouhlý půdorys. Stavitelé však nepochopili základní princip francouzského kastelu, tedy z obrysu hradby vystupující věže umožňující boční palbu, a všechny úsovské věže jsou zataženy směrem do nádvoří. K severní hradbě přiléhal malý dvouprostorový palác, který byl hradbou oddělen od zbytku nádvoří. Vzhled západní části hradu je značně nejasný.
Hrad byl v přímém držení panovníka, od 14. století však byl často zastavován. Za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na přelomu 14. a 15. století byl Úsov důležitou základnou markraběte Prokopa a jako takový se zcela jistě stal terčem vojenských akcí, jak o tom svědčí značná částka vydaná po roce 1405 na opravy hradu.
V letech 1415 - 1513 drželi zástavu páni z Vlašimi, za nichž byl starý palác zcela přestavěn a doplněn navazujícím úzkým křídlem na severozápadě, na jihu pak přibyl zcela nový palác. Úpravy se nevyhnuly ani hradbám a věžím. Za Boskoviců (1513-1597) byl jižní palác rozšířen až k branské věži, její průjezd zazděn a vstup přesunut do dnešní polohy.
Roku 1597 vyženili Úsov Liechtensteinové, kteří jej drželi až do roku 1945. Po vypálení hradu Švédy roku 1643 jej obnovili a rozšířili především jižní palác, který byl při barokní přestavbě v letech 1692-99 obohacen o monumentální schodiště D. Martinelliho. Stavební zásahy pokračovaly i na počátku 18. století. V letech 1760-77 pokračovaly přestavby již v klasicistním slohu.
Roku 1852 zde Liechtensteinové zřídili lesnickou školu, která byla po krátkém působení přesunuta (1866-7) na hrad Sovinec. Sbírky této školy se staly základem lesnického a loveckého muzea. Školství bylo na zámku zastoupeno i v první polovině 20. století - roku 1911 zde byla zřízena Městská obchodní mlynářská škola, do roku 1938 zde žila i česká menšinová škola. V roce 1945 byl Úsov zkonfiskován a roku 1995 jej od státu převzalo město Úsov. Užívá jej Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku, které zde udržuje tradici lesnických, mysliveckých a loveckých sbírek.

fotogalerie

jihozápadní nároží barokního zámku se zbytkem raně gotické flankovací věže
C015-00
jihozápadní nároží barokního zámku se zbytkem raně gotické flankovací věže 		jižní průčelí barokního zámku
C015-01
jižní průčelí barokního zámku 		černá kuchyně v 1. patře zámku
C015-02
černá kuchyně v 1. patře zámku 		model raně gotické fáze francouzského kastelu - pohled od západu
C015-03
model raně gotické fáze francouzského kastelu - pohled od západu
model raně gotické fáze francouzského kastelu - pohled od jihovýchodu
C015-04
model raněgotické fáze francouzského kastelu - pohled od jihovýchodu 		hradební úsek mezi východní okrouhlou věží a původní branskou věží s pozdněgotickou střeleckou galerií
C015-05
hradební úsek mezi východní okrouhlou věží (Půlválcová) a původní branskou věží s pozdněgotickou střeleckou galerií 		věž Hladomorna a Vlašimský palác obsahující zbytky raněgotického zdiva
C015-06
věž Hladomorna a Vlašimský palác obsahující zbytky raněgotického zdiva 		severovýchodní věž Rohovní v nároží mezi Boskovickým palácem a objektem Staré školy
C015-07
severovýchodní věž Rohovní v nároží mezi Boskovickým palácem a objektem Staré školy
severní věž Vlašimka
C015-08
severní věž Vlašimka 		jihovýchodní nároží Vlašimského paláce s erby pánů z Vlašimi a z Boskovic
C015-09
jihovýchodní nároží Vlašimského paláce s erby pánů z Vlašimi a z Boskovic 		detail erbu pánů z Vlašimi
C015-09-1
detail erbu pánů z Vlašimi 		nádvorní průčelí Boskovického paláce
C015-10
nádvorní průčelí Boskovického paláce
západní průčelí Vlašimského paláce s věží Vlašimkou v pozadí
C015-11
západní průčelí Vlašimského paláce s věží Vlašimkou v pozadí 		čtverhranná věž původní vstupní brány pohlcená barokním palácem
C015-12
čtverhranná věž původní vstupní brány pohlcená barokním palácem 		kurtina mezi čtverhrannou věží původní vstupní brány a věží zvanou Půlválcová
C015-13
kurtina mezi čtverhrannou věží původní vstupní brány a věží zvanou Půlválcová 		věž Vlašimka od východu z hradního příkopu
C015-14
věž Vlašimka od východu z hradního příkopu
věž Vlašimka od severozápadu z hradního příkopu
C015-15
věž Vlašimka od severozápadu z hradního příkopu 		věž Hladomorna - pohled přes parazitní porost v příkopu
C015-16
věž Hladomorna - pohled přes parazitní porost v příkopu 		severovýchodní nároží hradního areálu s masivními opěráky
C015-17
severovýchodní nároží hradního areálu s masivními opěráky 		celkový pohled od jihozápadu
C015-18
celkový pohled od jihozápadu

© 2000 Zany