[ZPĚT]
erbovní vlysy
na
Točníku a Staroměstské věži Karlova mostu
V Čechách existují dva velmi podobné erbovní vlysy, které jsou oba svázané s osobou českého a římského krále Václava IV., který byl také markrabím moravským a dolnolužickým, hrabětem lucemburským, knížetem zhořeleckým, svídnickým, budyšínským, vratislavským a nisským.
Starší vlys na vstupním průčelí staroměstské věže Karlova mostu pochází přibližně z doby kolem roku 1390. Druhý nad jihovýchodní renesanční bránou hradu Točník pak z prvních let 15. století. Mezi oběma vlysy je jeden významný rozdíl, o kterém se soudí že je způsoben změnou politického klimatu v období mezi jejich vznikem.
Starší vlys na mostecké věži vzniknul v době, kdy byl Václav na vrcholu evropské politiky, věž měla být okázalým zahájením tzv. "královské cesty". Jako král římský nominálně vládnul velké části Evropy - německé země, Čechy, Morava, Rakousko, Burgundy, Savojsko, část Itálie (Lombardie, Sicilie) a další. To se odrazilo i ve faktu, že z hlediska heraldické kurtoazie nejčestnější místo ve středu vlysu na pravé straně od centrální kamenné růžice bylo obsazeno říšským erbem (černá orlice ve zlatém poli). Na druhé straně růžice, tedy na 2. místě v heraldickém pořadí, pak je český lev.
Když v prvních letech 15. století na hradě Točník vznikal druhý vlys, politická situace byla diametrálně odlišná. Roku 1400 kurfiřti sesadili Václava z říšského trůnu, Václav poté rezignoval na říšskou politiku a to se také odrazilo v pořadí erbů na tomto vlysu, kdy byly strany zcela vyměněny a na nejčestnějším místě tak stál český lev a teprve za ním říšská orlice.
Na základě této podobnosti také prameny vyvracejí doměnku starších autorů, že Točník měl být pouhým loveckým hrádkem, na takové stavbě nelze předpokládat tak nákladnou a okázalou (nenechme se mýlit současným stavem erbů) výzdobu. Erbovní vlys tak zde slouží jako důležitý důkaz původního významu hradu.
Točník
Vlys byl původně umístěn na dnešní 1. bráně, při jejím zazdění roku 1524 přenesen na současné místo nad severozápadní renesanční bránou. V té době již nemusel být zřejmý původní úmysl v řazení erbů, takže při přenosu mohlo dojít k pozměnění pořadí jednotlivých erbů.
současný stav
1.
kníže bydyšínský
| 2.
markrabě dolnolužický
| 3.
kníže zhořelecký
| 4.
král český
| 5.
hrabě lucemburský
|
6.
kníže svídnický
| 7.
kníže vratislavský
| 8.
král římský
| 9.
markrabě moravský
| 10.
kníže niský
|
nebo také:
kníže
bydyšínský
|
markrabě
dolnolužický
|
kníže
zhořelecký
|
král
český
|
hrabě
lucemburský
|
kníže
svídnický
|
kníže
vratislavský
|
král
římský
|
markrabě
moravský
|
kníže
niský
|
původní kompozice
byla však nejspíš následující
(číslování podle heraldické kurtoazie = pořadí přednosti)
9
markrabě
dolnolužický
| 7
kníže
bydyšínský
| 5
kníže
zhořelecký
| 3
hrabě
lucemburský
| 1
král
český
| 2
král
římský
| 4
markrabě
moravský
| 6
kníže
svídnický
| 8
kníže
vratislavský
| 10
kníže
niský
|
Staroměstská mostecká věž
celková kompozice
9
kníže
niský
| 7
kníže
vratislavský
| 5
kníže
svídnický
| 3
markrabě
moravský
| 1
král
římský
| 2
král
český
| 4
hrabě
lucemburský
| 6
kníže
zhořelecký
| 8
kníže
bydyšínský
| 10
markrabě
dolnolužický
|
heraldicky pravá strana
9
kníže
niský
| 7
kníže
vratislavský
| 5
kníže
svídnický
| 3
markrabě
moravský
| 1
král
římský
|
heraldicky levá strana
2
král
český
| 4
hrabě
lucemburský
| 6
kníže
zhořelecký
| 8
kníže
bydyšínský
| 10
markrabě
dolnolužický
|
