Bradlec

Bradlec
zříceniny gotického hradu

Poloha:	7 km severovýchodně od Jičína
Majitel:	??
Uživatel:	??
Otevřeno:	vstup volný
Doprava:	bus 2,5 km Bradlecká Lhota, hostinec, parkoviště 2,5 km
Prameny:	kol.: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 6. - Východní Čechy", Svoboda, Praha 1989 Dobroslava Menclová: "České hrady", 2. vydání, Odeon, Praha 1976 Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999 "Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM", Aion s.r.o., Praha 1997 CD-ROM August Sedláček: "Hrady zámky a tvrze české", ViGo agency, Praha 2000 Jičínsko
Datum návštěvy:	29. října 1999

Někdy před rokem 1322 založili páni z Lemberka na vysokém čedičovém vrchu nedaleko dnešních obcí Újezdec a Bradlecká Lhota hrad Bradlec. Prvním známým držitelem je syn Jaroslava z Turnova Havel Ryba, který se na Bradleci zmiňuje roku 1322. V držení svých stavebníků nezůstal hrad dlouho, již roku 1325 jej držel Markvart z Jikve a i v dalších letech zřejmě často měnil majitele, V letech 1356-79 se na hradě připomíná Půta z Turgova. Tomu snad hrad věnoval Karel IV., který údajně Bradlec dobyl na loupeživých rytířích. V letech 1391-1420 se uvádi jako majitel zdejšího zboží Pavlík z Jenštejna. Jeho syn Vaněk (Vítek) patřil již za otcova života k protivníkům krále Václava IV. a jakožto zemskému škůdci mu byly roku 1417 jeho statky odebrány a král poté věnoval Bradlec své manželce Žofii. Již o čtyři roky později jej ale dobyl Čeněk z Vartemberka. Roku 1429 daroval císař Zikmund Bradlec Hynkovi Krušinovi z Lichtenburka, ten jej však ujal až po uklidnění poměrů roku 1437. Roku 1442 musel být hrad opět dobýván jako sídlo loupeživých rytířů. Od roku 1450 sídlili na hradě Bradlečtí z Mečkova, ale už na konci 15. a na počátku 16. století se zde opět střídali majitelé jako na běžícím páse. Vletech 1506-38 zde sídlili páni z Valdštejna, po nich pak Trčkové z Lípy. Za nich byl Bradlec připojen k sousednímu Kumburku a během druhé poloviny 16. století postupně pustl.

Terén byl pro založení hradu velmi příhodný - vrchol kopce tvoří dva čedičové sloupy spojené na jižní straně úzkým obloukovým hřebenem. Západní sloup zaujala velká čtverhranná obytná věž, ke které z obou stran přiléhaly valeně klenuté prostory. Na protilehlé straně stál palác s oblým čelem zesíleným polookrouhlou baštou. Palác i bašta byly na rozdíl od zbytku hradu vystavěny z pískovcových kvádrů (štuk).
Kromě východní strany obklopovalo hrad předhradí chráněného na jihu ještě příkopem a valem, z jehož opevnění se dochoval fragment hradby na sever od jádra.

půdorys