Točník

zříceniny gotického hradu

C011-05
celkový pohled od jihu

Poloha:	na Zámecké hoře na horním konci křemencového bradla nad městem Žebrák (okres Beroun)
Majitel:	Česká republika
Uživatel:	Státní hrady Křivoklátska
Adresa:	Žebrák, 26753
telefon:	0316/533202 (i fax)
Expozice:	areál hradu, královský palác s muzeem
Otevřeno:	březen, duben a říjen: So, Ne 10-16 květen, září: Út-Ne 10-17 červen: Út-Ne 9-17 červenec, srpen: Út-Ne 9-18
Prohlídka:	samostatně nebo s průvodcem (každou celou hodinu) 50 min (max. 40 osob)
Vstupné:	dospělí 25,- Kč, děti 15,- Kč cizinci: dospělí 60,- Kč, děti 30,- Kč
Doprava:	bus 1 km, vlak 6 km (Praskolesy), parokoviště 1 km (i bus)
Prameny:	Petr Zemánek: "Žebrák a Točník", VEGA-L, Libice nad Cidlinou, rok neuveden Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vlastním nákladem, Plzeň 2000 Dobroslava Menclová: "České hrady", Odeon, Praha 1976
Datum návštěvy:	15.4. 2000

přehled dějin

Ani nákladná přestavba hradu Žebrák na konci křemencového bradla nedokázala uspokojit nároky Václava IV., zvláště poté, co roku 1395 vyhořel. Krátce poté se král pustil do stavby nového hradu na opačném konci bradla. Na podzim roku 1398 již musel být hrad alespoň zčásti hotov, neboť zde král pobýval cestou zpět z říše. O dva roky později se sem král uchýlil před svými nepříteli, bratr Zikmund jej však téměř na rok a půl zajal. Po návratu ze zajetí se král na Točník dostal jen zřídka a v posledních letech dával spíše přednost Novému hradu u Kunratic. Hrad však nebyl postaven jen jako soukromé útočiště panovníka, o tom svědčí i rozsáhlé reprezentační a ubytovací prostory.
Krátce po králově smrti roku 1421 král Zikmund poprvé hrad zastavil a v dalších letech se zástavní majitelé často střídali, od 30. let 15. století to byli páni z Kolovrat, kteří drželi i Žebrák. Po roce 1461 král Jiří oba důležité hrady z rukou přísně katolických Kolovratů vykoupil a svěřil je sice katolíku ale koruně věrnému poddanému Bedřichu ze Šumburka. Bedřich držel oba hrady ještě roku 1475, o devět let později jež je rukou bohatého Burjana z Gutštejna. I král Vladislav si byl dobře vědom významu obou hradů a snažil se je vykoupit. Roku 1509 využil těžkostí Burjanova syna Kryštofa a získal zpět oba hrady výrazně pod cenou.
Asi roku 1517 získal zástavní práva k Točníku výměnou za své pohledávky ke komoře Zdeněk Lev z Rožmitálu. O pět let později přešla zástava na Jana z Vartemberka, který v letech 1534-43 provedl první fázi renesanční přestavby. Roku 1544 získal zástavu Jan ml. z Valdštejna, roku 1552 král Ferdinand zástavu vyplatil a obratem hrad znovu zastavil Janovi st. z Lobkovic, který si o čtyři roky později vymohl odprodej do dědičného vlastnictví. Za něj a jeho potomků pokračovaly renesanční úpravy na hradě svou druhou fází. Janův vnuk Ladislav se zapletl do protihabsburských komplotů svého bratra Jiřího a roku 1594 mu byl spolu s jiným majetkem Točník zabaven. Tak se hrad znovu dostal do rukou královské komory, která na jeho údržbu a opravy vydávala jen nejnutnější výdaje. Své přidaly i bouřlivé události třicetileté války, roku 1620 byl vypleněn vojáky, přesto při průchodu vojsk často poskytl útulek okolnímu obyvatelstvu. Hrad přesto nezadržitelně pustnul, roku 1733 byl pod střechou již jen královský palác, v jehož velkém sále byla tehdy zřízena kaple.
Ve 30. letech 20. století započaly úřady s památkovými úpravami zříceniny, které s kolísající intenzitou pokračují dodnes.

popis

Čelo hradu odděloval mohutný příkop, na jehož dně bylo jezírko, původně jediný zdroj vody. Nad příkopem se od jihu tyčilo vyklenuté čelo královského paláce a čelní zdi prvního a druhého nádvoří. Most na zděných pilířích vedl k dnes zaniklé vstupní bráně prvního nádvoří. Snad ona byla ozdobena heraldickým vlysem nesoucím erby všech zemí pod vládou krále Václava a nesměl chybět ani jeho oblíbený motiv ledňáčka. V obdélném prvním nádvoří nebyly zjištěny žádné stopy zástavby, cesta se zde pravoúhle lomila a branou šikmo zavázanou v hradbě vstupovala do středního hradu. Ten má tvar nepravidelného písmene L, které ze dvou stran obklopuje vnitřní hrad. Hlavní stavbou středního hradu byla při jeho západní hradbě dlouhá budova zjevně zamýšlená jako reprezentativní dějiště diplomatických jednání a dalších oficiálních aktivit. Jejich dějištěm měl být velký (34x9 metrů) sál ve druhém pattře, zbývající prostory paláce měly sloužit k ubytování návštěvníků a jejich družin.
Oproti tomu vydělený obdélník vnitřního hradu měl sloužit jako panovníkova soukromá rezidence. V čele stála čtverhranná věž, která však mohla být mladším doplňkem, a drobný palác sloužící jako vstupní budova. Nejvýstavnější budovou hradu byl královský palác na opačné straně vnitřního hradu. Jeho čelo se nad šíjovým příkopem vypíná do oblouku, budova je dnes dvoupatrová, původně však měla ještě nejméně jedno patro, nejspíše obranného charakteru. Příčnými zdmi byla rozdělena na tři trakty. Vertikální komunikaci zajišťoval složitý systém točitých schodišť, z nichž některá částečně předstupují před nádvorní fasádu. První patro s křížovou klenbou zaklenutým sálem uprostřed sloužilo k obytným a reprezentačním účelům, stejně tak i patro druhé. Nalezneme zde četné prvky prokazující zálibu dvorské huti nepravidelnostech - okna nestejné velikost, dveřní portál vložený do spodní části okna aj. Královy neblahé zkušenosti z několikerého zajetí se odrazily v použití několika padacích můstků umožňujících opustit palác libovolným směrem.
Zcela nezvyklá stavba stojí na rozhraní vývoje mezi hradem a zámkem, obranná hlediska jsou zde potlačena na minimum, některá základní pravidla obrany zcela ignorována, zdroj vody byl ponechán zcela mimo opevněnou plochu.
Renesanční přestavby přinesly především změnu komunikačního schématu. Brána do prvního nádvoří byla zazděna a vstup byl přenesen do jihozápadního nároží středního hradu, kde bylo postaveno nové předbrání. Nad jeho portál byl také přenesen heraldický vlys ze zrušené brány. Střední hrad byl mezi dlouhým reprezentačním palácem a nárožím vnitřního hradu příčnou hradbou rozdělen na dvě části. Při čelní hradbě středního hradu byla postavena obdélná budova zřejmě hospodářského charakteru, v koutě nádvoří mezi ní a královským palácem byla vykopána studna. Další obytná budova vznikla podél celé jižní strany vnitřního hradu.

půdorys, hmotová rekonstrukce

(podle D. Menclové)

půdorys

hmotová rekonstrukce

fotogalerie

královský palác

C011-07
jižní hradba parkánu s okny renesančních obytných místností

C011-08
jihovýchodní nároží jižního parkánu jádra

C011-09
jižní hradba

C011-10
torzo obytné veže

C011-11
jihozápadní nároží s renesanční bránou

jižní průčelí sálové stavby v předhradí a renesanční brána s erbovním vlysem
(srovnání stavu v současnosti a v 19. století)

C011-12

C011-13
renesanční brána z roku 1524 s druhotně osazeným erbovním vlysem
při jeho přenosu bylo pravděpodobně změněno pořadí (blíže zde)

C011-14	C011-15	C011-16
detail erbovního vlysu znázorňujícího titulaturu Václava IV.

C011-17	C011-18	C011-19
západní průčelí sálové stavby v předhradí (tzv. purkrabský palác)

C011-20
2. brána a nároží mezi příhradkem a předhradím

severní nároží purkrabského paláce s prevétem

C011-21
severní nároží purkrabského paláce s arkýřovým prevétem

C011-22
západní hradba příhradku

C011-23
část severního průčelí purkrabského paláce

C011-24
mostní pilíře v severní části čelného příkopu s palisádou medvědince v popředí
(nástavba na vzdálenějším pilíři je pouze kašírovaná filmařská stavba)

C011-25
severovýchodní nároží příhradku s 1. bránou (nástavby opět pouze kašírované)

C011-27
zbytky renesančního parkánu na jihu pod obytnou věží
(pohled od východu k západu)

C011-28
jihovýchodní nároží královského paláce s bosovanými kvádry

oblé východní čelo paláce a jižní parkán jádra

C011-29
oblé východní čelo královského paláce a jižní parkán jádra s dodatečně vestavěnými obytnými prostory

C011-30
oblé východní čelo královského paláce

výpadní branky v čele paláce proměněné na okna

C011-31
zazděné výpadní branky v čele královského paláce proměněné na okna

JV nároží obytné věže v návaznosti na J parkán jádra

C011-32
jihovýchodní nároží obytné věže v návaznosti na jižní parkán jádra

střílna v renesančním parkánu pod obytnou věží

C011-33
střílna dochovaná v renesančním parkánu pod obytnou věží

C011-34
zbytky renesančního parkánu na jihu pod obytnou věží
(pohled od západu k východu)

C011-35
jižní průčelí purkrabského paláce

C011-36
jižní průčelí purkrabského paláce
detail dveřního (vlevo) a okenních portálů v podkroví

C012-06
pohled od jihozápadu ze silnice pod Žebrákem

křemencové bradlo a Točník z bergfritu Žebráku

C012-29
pohled od jihozápadu na křemencové bradlo a Točník z rozhledny na střeše bergfritu hradu Žebrák

C012-30
pohled od jihozápadu z rozhledny na střeše bergfritu hradu Žebrák